Nemám zapotřebí si z někoho dělat ,,prču“. Věřte mi, že mám spoustu jiných starostí, než si vymýšlet pohádky někde na fóru. V tomto vláknu jsem nechtěla řešit důvody rozvodu. Kdyby ano, pokračovala bych v původní diskuzi. Chtěla jsem se jen poradit ohledně financí. Zjistit jak jsou na tom jiné rodiny…
Ale vidím, že někteří mají stále potřebu na mně hledat nějakou patologii.
U psycholožky jsem byla společně s manželem poprvé. Já sama jsem ji ale navštívila v minulých letech třikrát. Poprvé to bylo na podnět paní učitelky ze školce, která měla podezření, že má syn deprese. Bylo to v době, kdy jsme řešili vlastní bydlení. Do poradny jsem zašla nejprve sama, abych psycholožce vysvětlila naši situaci. Bylo mi totiž jasné, že pokud syn trpí depresemi, je to způsobené našimi neshodami. Mimochodem tehdy mě paní doktorka utvrdila v tom, že moje potřeba mít vlastní bydlení, je opodstatněná. Radila mi, abych se nepodřizovala manželově představě bydlet v bytě rodičů, ale trvala na vybudování vlastního zázemí. Po čase jsem poradnu navštívila ještě dvakrát (vždy bez manžela, nechtěl jít se mnou). Byla to období, kdy jsem si potřebovala utřídit myšlenky a někomu se svěřit. Takže psycholožka měla jakousi představu o našich manželských problémech.