Přidat odpověď
Nového asi nic, jen se těším, až zase budeme moci jezdit po výletech, hradech, zámcích, chodit s mamkou po výstavách, otevřených památkách, až si zase zajdu s kamarádkou nebo s mamkou do nějaké kavárničky, až se zase budou konat všechny ty vlakové akce, kterých jsme se účastnili se synem a užívali jsme si je stejně, jako on...těším se, až bude moci chodit zase do kroužku a vídat se s kamarády a my s našimi známými...jinak kromě toho, co teď píšu, se náš životní styl nijak dramaticky nezměnil...my jsme si vždycky poměrně dost dobře vystačili i sami, doma, na zahradě, v úzkém kruhu nejbližší rodiny a několika kamarádů...asi máme tím pádem trochu výhodu, že na nás pandemie nedopadá tolik, jako na jiné lidi, kteří byli zvyklí na trochu rušnější život...
Předchozí