Ono je to složitější. Větší nakladatelství samozřejmě jazykovou a technickou redakci mají, bez toho by to prostě nešlo. Výtvarnou jak kde, ta je užitečná v nakladatelstvích zaměřených výrazně na českou původní ilustrovanou produkci, a takových moc není. A pokud jde o překlady, tak když se zadává nový překlad klasického textu, tak se překladatel většinou snaží o svůj osobní vklad, což se týká i překladu vlastních jmen - kdyby je převzal ze staršího překladu, mohlo by mu hrozit obvinění z plagiátu, a navíc by jaksi postrádalo smysl vytvářet překlad nový.
Ale v těch sériích se někdy jednota neudrží, což se ovšem dělo i dřív - pamatuju si, že jsem jako dítě hltala Ransomeovky, které překládalo několik překladatelů a jeden z nich se nevímproč rozhodl překládat vlastní jména, která do té doby překládaná nebyla, a navíc nejednotně: Nancy, Peggy a najednou Zuzana. Hrozně mě to tehdy pohoršilo.