Tak zrovna Louskáček není vhodný příklad přístupu k překladu, protože ten text je původně libreto a vychází v hromadě všemožných adaptací a úprav pro různý věk - často nejde o překlad, ale o převyprávění, nebo jde o překlad velmi volného převyprávění, a s tím si ti úpravci dělají, co chtějí. A když někdo znovu překládá Janu Eyrovou, tak má samozřejmě na vybranou maximálně Jana x Jane, s tím se nic moc dělat nedá. U dětských knih je vždycky na uvážení, jestli nechávat původní jména, nebo je překládat, zvlášť pokud by byla pro malé děti obtížně srozumitelná. A pak jsou knihy obsahující "mluvící jména"(namátkou Zeměplocha, Harry Potter, Zvonokosy), jejichž překlad je opravdu autorským vkladem a jejich převzetí od původního překladatele by bylo problematické, bez ohledu na to, jak moc jsou zažitá.