To ani není třeba, doma dost věcí udělá i dcera a kromě vaření mě nic moc nezatěžuje.
Jde spíše o to, že prostě nejsem schopna dyslektikovi vysvětlit, že v angličtině se třeba jinak píše a jinak čte, takže on mi tu vyhláskuje "T-A-B-L-E" a já mu řeknu, že se to čte "TEJBL" což on prostě nepobere. A to je ještě jednoduché slovo, většina jich je úplně katastrofa. A učitelka mu to rovnou blbě oznámkuje. Já vím, že se snaží, ale prostě se mu to v té hlavě nespojí. A já jako nepedagog mu to neumím vysvětlit, chvílemi už se taky vzteknu "co na tom nechápeš?" protože běžnému člověku ani dítěti na tom nic nepochopitelného třeba nepřijde.