Vážená paní Blanko,
omlouvám se Vám, ale opravdu nečtu všechny vaše odpovědi, nemám na to čas. Proto také jsem teprve nyní našla Vaši odpověď.
Možná byla chyba, že jsme naši malou asi od 4 měsíců posazovali,nejspíš jsme jí ukázali, že jde sedět a zalíbilo se jí to. Ale nikdy jsme jí nepodpírali polštářema a nenechali sedět delší dobu. Seděla maximálně na 2-3 minuty, jen aby si říhla. Měla velké problémy s říháním, které se zhoršovali - v tříhodinové přestávce mezi kojením si říhla 10x - 15x, říhání ji budilo ze spaní (v noci to bylo po hodině, hodině a půl). Protože nám nikdo nedokázal poradit co s tím, museli jsme, bohužel, už v 8 měsících přestat kojit!
V době, kdy jsem psala svůj dotaz, na který jste tak ostře reagovala, bylo Aničce 5 měsíců. Už začínala sama sedět - z polohy na bříšku se zvedla na čtyři a nožičky přesunula dopředu tak, až si sedla. Přišla na to úplně sama, nikdy jsme jí to neučili už proto, že jsme si nedokázali ani představit, že to tak jde! Nevěděla jsem jestli jí mohu nechat sedět a hrát si tak nebo mám počkat až po půl roce.
Tři dny po oslavě 6-ti měsíců začala lézt. Nyní je jí 8 a půl měsíce, stoupá si k nábytku a už dělá své první krůčky.
Nikdy jsme jí neučili lézt. Nikdy nás ani nenapadlo jí stavět na nožičky, protože měla vykloubený kyčlík. Nemáme chodítko - myslím, že na chození má dost času. VŠE SE NAUČILA SAMA!
Je velmi aktivní, takže neustále "cvičí a posiluje" celé tělíčko.
Ať si říkáte co chcete, já NEMÁM špatné svědomí. Snažili jsme se udělat vše pro to, aby na vše, co umí, přišla sama. Máme šikovnou holčičku, která nám dělá, i přes všechny problémy s říháním a spinkáním, jen a jen radost!
Nikdy bych jí nechtěla ublížit!!!
Eva