Vdávala jsem se v 19 a jelikož v té době měli manželovi rodiče volné 2+1 po babičce v jejich baráku, který manžel z poloviny tak jako tak už vlastnil, nastěhovali jsme se sem. Zvykala jsem si dlouho a těžko, protože je to polosamota. Zvlášť první mateřská byla těžká. Časem jsem si zvykla, byt jsme zvětšili na 3+1.
Je tu nádherná příroda, z oken vidíme na dvoje hory. Máme velkou zahradu, kterou si postupně přetvářím podle sebe.
Od té doby, co jsme pořídili druhé auto a začal existovat internet, tak jsem víc než spokojená.
Vypadá to ale, že tu jednou zůstaneme sami a vzhledem k velikosti pozemku a velkému domu, to pravděpodobně nebudeme zvládat napořád. Vidím to u tchánovců, kdybychom tu nebydleli, tak oni by tu už dávno sami bydlet nemohli.
Takže nás asi jednou čeká stěhování do města.