Bydlím tam, kde jsem se narodila. Dům stavěl tata, je dvougeneracni a za svou existenci zažil různé změny, stěhování, přestavby, dostavby.
Po svatbě jsem krátce bydlela v manželově bytě, před porodem jsme se vrátili na čas ( než se to narodí) k našim a jsme tu stále.
Jsem spokojena, chybí tu jen jedna koupelna navíc, ale zatím to neřešíme. Do roka zase budeme muset udělat “ škatulata hejbejte se” a vytvořit pro mrně pokojíček. Asi manžel přijde o pracovnu, nebo velké dceři přestavíme domeček na zahradě, kde máme saunu, tělocvičnu a garáž. Ta by byla velmi šťastná, ale teď chybí finance.
Poprvé v životě jsem začala vážně uvažovat o přestěhování (Itálie). Ale jsou tu naši starici, těm by to zlomilo srdce... takže nic.