Jinak-rozhodovat se, kde budeme bydlet...
Nerozhodovala jsem se nebo teda asi jooo, podle situace.
Pocházím z vesničky na Šumavě a přestože to tam má svý kouzlo,věděla jsem zcela jistě,že tam bejt nechci. nesnáším vesnický práce, domácí zvířata, miluju ruch-ale jinej, než ten pracovní na vesnici a kohouty a cirkulárky v neděli ráno a hlasitý klevetění pod okny...
Odešla jsem sama do Prahy, kde jsem snad 15 krát stěhovala,po různých ubytovnách a podnájmech. Pak jsem neplánovaně otěhotněla a nakonec jsme se s otcem dítěte domluvili, že si různě popůjčujeme peníze a koupíme malej byt.
Byteček byl hezkej,ale v dezolátním stavu, tak jsme ručně všechno předělávali, brousili, lakovali okna, dveře, sháněli minikuchyňku, vlastnoručně jsem stloukala a natírala postýlku, kterou jsme dostali zdarma-a podle toho taky vypadala
Po dvou letech a s hyperaktivním divokým a těžko zvladatelným dítětem mi v pidibytečku hrabalo, oba jsme pracovali a tak jsme si mohli dovolit byt prodat a nastěhovat se do většího, v Praze. Byl to sice panelák, kam manžel nikdy nechtěl,ale byl na hezkým minisídlišti a měl 110 m.
Pak se narodilo další dítě a to starší mělo jít do školy,v místě bydliště se mi pro něj nic nehodilo, tak jsem hledala a našla jsem vhodnou školu ve vesnici u Prahy,na úplně opačné straně.
V jednom dni jsem se rozhodla, prodala byt, koupila pozemek kousek od té školy a našla pronájem domu, než postavíme.
Tam jsme bydleli rok a mezitím mě nějak přešla chuť stavět, navíc jsem našla dům hotovej, kterej s emi líbil. Tak jsem opět okamžitě po rozhodnutí prodala pozemek i se stavebním povolením a koupila ten dům.
V tom domě jsme dodnes, ale k hypotéce jsme si přidali hypotéku na další pozemek, kde chceme stavět...
Takže spokojená-no, jsem spokojená,ale člověk a jeho potřeby a chutě se mění, takže já tomu ráda přizpůsobuju to, kde žiju
A musím říct -a to bude asi spíš ojedinělý-že o tom rozhoduju víceméně sama. Ne sama finančně, to rozhodně ne, ale manžela tyhle věci nezajímají, nechává to na ě, nikdy se nešel ani nějaký byt nebo dům podívat,prostě jsem řekla,že kupujeme, pronajímáme,stěhujeme se, on se chytl za hlavu a tím to skončilo. Pro něj je důležitý, že má někde postel a rodinu, víc ho nezajímá. Nikdy se mnou ani nic nezařizoval, neprodával, nekupoval.