Já aktivně učím, takže rozumím argumentaci, ale nesouhlasím.

Správným řešením je přece, měření kvality a nastavení systému tak, aby každý měl prostor pracovat kvalitně.

Není špatně něco koupit, ale je špatně to koupit za své, to má financovat škola a škola má vědět, že když koupíme materiál, který učitel nebude muset dělat, bude mít víc času učitel na ostatní důležité věci co nejdou koupit.

Stigmatizuji, je to (trošku přeženu) stejná logika, jako když jeden hospodský neodvádí daně, tak nejen že okrádá stát tak taky poškozuje všechny hospody okolo které daně odvádí.

Když jako učitel, pracuji ve volném čase, kupuji materiály za své, tak říkám, jestli chceš stejně dobrý jako já, tak musíš okrást sebe o peníze a volný čas, protože jinak na tu laťku nedosáhneš.

Tím paralyzuji celý systém, aby se nastavil správně.

Mám spolek, který se stará o diabetické děti, a čím dál tím z toho mám podobný pocit, tím že jako spolek, kolikrát za svoje peníze a určitě za svůj čas supluji funkci státu (třeba nákupem pomůcek co nechce hradit pojištovna), tak vlastně snižuji tlak na stát/pojištovnu tu situaci napravit. A ten samý problém vidím v tom, ve svém volném čase dělám podklady.

Za mně je důležité měření kvality, když vidím propastní rozdíl v komunikaci v online hodinách svých dětí, tak je to děsivé. Něco je na 1*, ale třeba učitel zeměpisu, tomu bych nesvěřil ani psa, škoda mluvit.