Neboj, proti Troškovi jsi rozhodně lepší .

Obávám se ale, že hlavní pomocnou ruku v tomto případě najdeš na konci své paže. Možná partner, ale chápu teenagera, který ho prostě úplně nepřijal a chce maximálně tebe. A pak už jsi prostě jen Ty. Nikdo jiný. Takže vychladni, napiš si osnovu, co po té ježibabě chceš, například zdůvodnit tuhle pětku, tamtu pětku, jinou pětku, tamtu nepřítomnost. A případně se domluvte na setkání ve třech s dcerou.

Jinak i když jsem byl doruda z našeho třídního druhého dítěte v církevní škole, první byl zástupce líné ředitelky "pro práci" a byl skvělý, tak jsem to na zástupce všechno "vyblil" a dodal, že jestli bude nutit mé dítě v 2. třídě se učit za trest "Zemřela matka do hrobu dána...", tak ho naučím: "Učitel Voříšek dávno již pod drnem choulí se v hrobečku v kabátku chatrném...". Zástupce vybuchl v hurónský smích, že málem shodil katedru. A byl to on, kdo se snažil vyřešit nevyřešitelné.

Takže si myslím, že i když je ředitelka na MD, tak prostě bude reagovat a brát tě i s méně uhlazeným projevem. A prostě bude ONA tím prostředníkem. Pokud do teď byla skvělá, pak nebude jiná ani potom. Neváhal bych a nalil jí čistého vína jak to vnímáš. Ale pak jí i naslouchal. Především ti nejspíš řekne, že paní učitelka přehání s tím reparátem. Pak je jasný, že po pololetí a přijímačkách (UMPRUMka má asi talentovky, že) už deváťáci by vlastně neměli do školy chodit a měli by jít okopávát brambory, péct do KfC apod. A nějak se potýkat se životem. Tím více v téhle době. Třeba nějak provede mediaci vztahu tvé dcery s její třídní, aby si především nelezli na nervy. Aby vedle sebe vydržely páe měsíců a nemuseli si porovnávat - hm, u dam se to nedá říct.