Zemřela Marie Šupíková. Bylo jí požehnaných 88 let. Jako malé dítě přežila přežila řádění gestapáků v Lidicích, ve vesnici, kde bylo přímo na místě zastřeleno 173 mužů a z 500 obyvatel jich přežilo válku jen 160. Přežila deportační tábor pro děti v Lodži (kde byly její kamarádi a vrstevníci udušeni výfukovými plyny v autě). Malá Maruška, tehdy ještě Doležalová (později provdaná Šupíková) byla spolu s několika dalšími lidickými dětmi vybrána na převýchovu, pod novým jménem žila nejprve v Polsku a poté v Německu. Do Československa se vrátila v roce 1946 a setkala se ještě se svou maminkou. Ta ale na konci roku 1946 na následky věznění v koncentračním táboře zemřela. Jejího tatínka popravili nacisté. Svědectví o hrůzách války po celý život dál předávala nejmladším generacím.
Paní Šupíková dokonce ve svém požehnaném věku dokázala překonat i covid! Zemřela - jak krásně uvádějí staré matriky - na "sešlost stářím".
Budiž této výjmečné ženě Země lehká, a doufám, že u nebeské brány neseděl popleta Petronel s Uriášem a že ji svatý Petr vpustil do Ráje bez problémů.
R.I.P, paní Šupíková, budete nám tu scházet!