Nemůžu si pomoct, ale taky mi ty děti přilepené u obrazovek vadí. Dokud byl sníh a tma, tak u nás taky pořád někdo hleděl do telefonu. Stále nutím kulečník, šachy, knížky, kytaru, výlety atd, ale samozřejmě souhlasí jen, aby byla rychle zase obrazovka. Od té doby, co je jaro, tak naštěstí chtějí akorát tak co nejrychleji ven a být tam co nejdýl, takže dobrý. Docela jsem se obávala, aby jim ty obrazovky nezačaly vlastně vyhovovat, ačkoliv už je počasí i na něco dalšího.