Amarillo, o psychickou pohodu dětí se mají starat především rodiče. Nezlob se, ale za války byly taky školy zavřené, za každou pitomost hrozila lidem smrt, a přece v té době, kdy nebyly ani k sehnání potraviny, pekly mámy malým dětem dorty a snažily se chránit jejich dětství i křehkou psychiku. Četla jsi o Marii Šupíkové? Třeba toto: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/marie-supikova-lidice-druha-svetova-valka_2103222223_ada Myslíš, že ji v 10 letech zajímala nějaká psychika, když jí fašisti zastřelili tátu a odtrhli od mámy? A to měla štěstí, že nezabili ani ji, že se dostala na převýchovu do německé rodiny. Po válce se vrátila do Lidic, setkala se s maminkou, ale ta jí krátce poté (1946) na následky válečného utrpení zemřela. Kurňa písek, ti lidi zažili daleko horší věci, viděli hromady mrtvol, třeba v koncentrácích, a přesto dokázali přežít a po válce znovu vybudovat rozvrácené hospodářství! Proti JEJICH životům je náš lockdown procházka růžovou zahradou.
Ty tu kňučíš, co bys ale dělala, kdyby byla válka? Promiň, my jsme jako společnost rozežraní a roupama nevíme, co by. Trochu pokory by to chtělo, nemyslíš? Teď je třeba se pokud možnost co nejvíc chránit, porazit coviďáka a pak začít napravovat chyby, které se staly. A případně se připravit na to, že můžou přijít i podobné rány osudu. Že třeba může být velká povodeň, pád meteoritu, nebo třeba další pandemie, co já vím. Teď je to teda blbý, hodně blbý, ale hlady tu snad nikdo nemře a bydlet snad taky máme kde. Tak si nestěžuj a makej.