"Rose, pokud má dítě formulovat, že vyrostlo o 20 čísel, prohloubil se jeho zájem o určitý obor a na rozdíl od Anežky, která se věnuje basketbalu a divadlu, chodí do šachového kroužku a do skauta, mělo by to přežít, i když má pubertu."

Přežít asi ano, ale naučit se pracovat s hranicí vlastního soukromí je asi lepší než to přežít. Sdělit, že tohle sdělovat nechci, to není rebélie, ale normální komunikace v dobrém. Každý jsme nějaký, pro někoho je to příliš intimní a pro jiného ne (jak je vidět i na téhle diskuzi), a pokud je dítě v té skupině, pro kterého je to moc, tak odmítnutí není konflikt, ale vytyčení hranic, na které má právo. Ono to ve finále do té zdravovědy (nebo co to je za předmět) taky patří. Možná je ta asertivita a vědomí si hranic svého soukromí i užitnější dovednost než co jiného. Dá se o tom napsat ta práce (za poslední roky jsem se změnil v tom, že mi vadí dotazy na tělo) a úkol je splněn.