když jsem byla malá, měli jsme doma poněkud sexuálně čilého čoklíka. na jaře a na podzim zásadně utekl z domu a nebyl doma třeba 14 dní. Pak se vrátil, jako by se nechumelilo a všechno dobrý. No, a pak rodiče občas objevili, že tu či onde mu nějaká ta fenečka povila štěnátka. Jedny byly dokonce 40 km daleko.
Zajímavé bylo, že když byl vykoupán a osušen, tak si vykračoval doslova jako stovka do záložny. Prostě gentleman a psí osobnost, vědom si své čoklí neodolatelnosti. No, a když mu ruplo v bedně, tak si po vykoupání jednou odkudsi přítáhnul smradlavou králičí kůži, červi s tím hejbalim, a před matkou, která ho koupala, se s gustem na té kůži vyválel. Tehdy mou rodnou mateř málem trefil šlak