Lassie, to nic neřeší. Tohle se fakt nedá vysvětlit. Jsou děti, které neutáhneš a můžeš si blahopřát, když takový vzorek doma nemáš.
No, musíme s tím nějak žít, nakonec jsou to naše geny. Jen mě to vždycky pobaví, jak mají lidi jasno.
Na druhou stranu, nejstarší byla podobná a díky tomu, že jsme ji nechali volně dýchat, máme ty vztahy dnes opravdu přátelské, Je jí dvacet, už s námi nebydlí, ale jezdí domů ráda, pořád se ozývá a ten pubertální vzdor je pryč, jak přišel, tak odešel. V jisté době byla podobně vzdorovitá a rozkazem by člověk nepochodil. Tak jen doufám, že u syna to bude podobné, jsou si dost podobní.