Já zjistila, že je pro mě i pro mou práci lepší, když v noci spím. A často je ráno moudřejší večera, chyba se v hlavě opraví, problém se stane "problémem". Odpočatý a neúzkostný pracovník je nejlepší pracovník v každé oblasti. Když jsem věnovala práci víc hodin než spánku a soukromí, nešla mi práce lépe od ruky. Naopak. Často jsem se nervovala a stresovala úplně zbytečně. Už si nekazím volno přemýšlením o něčem, co stejně ve volnu nevyřeším. A co patří do pracovní doby. Od jisté doby striktně odděluji práci od soukromí, zavírám dveře doslovně i obrazně. Pracuji ve stejné kvalitě i rozsahu a k tomu je mi lépe na duši i na těle. Ale souvisí to se sebedůvěrou, sebevědomím, životními zkušenostmi a moudrostí, s asertivitou i s určitou prací až dřinou na sobě. Ty časy, kdy se mělo pracovat do roztrhání duše i těla, obětovat se na oltář zaměstnavatele už jsou pryč. Jen někteří to ještě nevědí.