Je to pro dospělé klienty, takže dcera šla až po vychození zš speciální, už jako plnoletá, měla odchozeno něco v denním stacionáři, invalidní důchod, vyřízené omezení svéprávnosti.Nastoupila ve 20 letech. Začínali jsme pozvolna, na jednu noc, pak na dvě, nastoupila v červnu a já začala hledat práci. Na konci července už jsem měla brigádu, takže tam musela být celý týden a domů šla na víkend. Od srpna jsem šla do práce na plný úvazek. Beru si ji jak je to možné, nejméně však jednou za 14 dní na víkend. Bylo to náročné pro nás pro obě. I teď se mi po ní stýská a těch 14 dní ji nevidět je pro mě strop. Při zvykání se musí respektovat individualita, snažit se přizpůsobit, někomu to trvá déle, od toho je zkušební doba. Po ní ale už se počítá, kolik času tam stráví a neměla by chybět víc než je limit, pak by vyhodnotili že tu službu tolik nepotřebuje a nabídli ji jinému. Samozřejmě pokud je v tom zdrav. problém, hospitalizace, to se nepočítá.