Moniko, být připravena na roli babičky si predstavuju tak, že ta žena se těší, až se stane babičkou, chce se aktivně podílet na výchově vnoučatek, je to její životní cíl mít vnoučata, chce je hlídat, starat se o ně, hrát si s nimi, vařit jim, péct buchty, chodit s nimi do Zoo a vůbec trávit s nimi svůj čas. Správná připravená babička si život bez vnoučatek neumí vůbec představit, připadal by ji smutný a nenaplněný.
Já tedy asi vnoučata mít nebudu, dceři bude už letos 36, nemá a nikdy neměla partnera a děti nechce, syn sice partnerku má, ale pochybuje, že by byl dobrý otec a řekl, že děti spíš mít nebude. Mrzí mě to z toho důvodu, že nás rod tímto zanikne a taky si myslím, že děti do toho života člověku přinesou mnohou zajímavou náplň a že vychovávat další generaci je štěstí. Ale respektují, když to tak moje děti necítí. Že bych však byla smutná, že nebudu moct o vnoučata pečovat, tak to ani náhodou, z toho bych měla spíš strach, nejsem pečující typ.