Já jsem obecně hodně pro, aby se děti postaraly o své rodiče, pokud to jen trochu jde. Ale to, co popisuješ je fakt dost jiný případ.
Píšeš, že doposud se vztah dal vydržet jedině proto, že jste setkávání zredukovaly na minimum, a to ještě na neutrální půdě v kavárně. A teď přemýšlíš o tom, že spolu budete bydlet? Nechápu. Podle popisu se k tobě chová strašně, navíc jen pro její pohodlí nechá dát psa z domu, jako že ho máte utratit, nebo prodat? Tohle je teror, a proto bych neuvažovala o společném soužití.