Peppo a Kat, když jsem žila v Anglii, tak jsem bydlela jako au pair u rodiny, jejichž dítě bylo velmi těžce dlouhodobě nemocné a díky tomu jsem trávila opravdu hodně času v Great Ormond Street hospital, což je velká dětská nemocnice. A Diana byla její patronkou a chodila tam docela často za rodiči a dětmi. A shodou okolností tam byla zrovna tehdy taky přišla a strávila celé dopoledne na onkologii. A přišla i za tím dítětem z té mojí rodiny a byla tam 15 minut. Se mnou si moc nepovídala, byla tam pro to dítě. Pro ně to byl obrovský zážitek. A byla velmi milá. Jako fakt moc. Žádná namyšlená princezna. Sedla si k té holčičce, kreslila si s ní, vyfotila se, odpověděla pár otázek, se mnou teda taky pár vět prohodila. Zajímala se o ČR a jak se mi v Anglii líbí, pochválila angličtinu. Byla prostě bezprostřední. A pak šla zase o pokoj dál za dalším dítětem. Na tomhle oddělení byly děti v pokojích pouze po jednom a se svými rodiči.

S královnou to bylo velmi vtipné setkání, náhoda, která se stává tak jednou za deset let . Ale tady bych to setkáním nemohla nazvat. Prostě jsem se náhodou ocitla v její blízkosti, asi tak dvacet metrů od ní. Tohle se stalo před třemi lety v říjnu a byla jsem se svojí českou kamarádkou, takže toto štěstí jsme měly obě. A pro obě to bylo něco, na co asi ani jedna nezapomeneme. Jo, bylo to štěstí.