To znám, starší syn má věčně sluchátka a i když je nemá a přijde se na něco zeptat, tak neudrží v hlavě víc než jednu holou větu.
Zas na druhou stranu, když jde se mnou na výlet, tak dokáže mluvit celou dobu. A vyžaduje odpovědi

Já pro změnu vypínám uši jakmile něco čtu a ještě ke všemu asi hůř slyším, takže když stojím vedle rychlovarky nebo digestoře tak sice vím že mi někdo něco říká, ale nerozumím co a rozčiluje mě to.

No a MM je kapitola sama pro sebe, mluví na mě jen v nezbytných případech a to ještě nejčastěji přes zavřené dveře nebo aspoň z vedlejší místnosti. A když mu něco říkám, tak mě nevnímá a pak tvrdí že jsem mu to neřekla.