Sluchátka taky nesnáším, kdo má pořád koukat, jestli má nebo nemá zašpuntovaný uši, že? Dneska tady syn uklízel, zítra mu přijede slečna, při uklízení se snaží, aby mu to uteklo, proto poslouchá hudbu. Bohužel ale jak neslyší, tak s věcma tříská a neví to a to mi točí, takže když jsem za ním šla po třetí, aby uklízel bez hluku, milá sluchátka jsem mu důrazně doporučila odložit. Vzhledem k jeho ADHD jsem zvyklá mu cokoli důležitého sdělovat hlasitě, vyžadovat oční kontakt a průběžně se ujišťovat, že mi vnímá a rozumí, to se sluchátkama fakt nejde.
Manžel zas přemýšlí nad prací, takže taky někdy nevnímá i když vypadá, že poslouchá, ale tam to chápu, protože pokud o něco opravdu jde, stačí upozornit, že je nutné to či ono a on to udělá. Jediný, kdo poslouchá je dcera a pes, ten vzhlíží přímo oddaně /zas ale neodpovídá/.