Myslím, že se to stát může. Jsou lidé, kteří si po konci osudového vztahu dalšího partnera nehledají. Kamarádky maminka je sama už 30 let, udržuje společenské kontakty s manželem, který už má po celou dobu jinou rodinu (to byla příčina, proč odešel). Pro ni byl osudový a on asi taky nějakou vazbu stále cítí, ač spolu nežijí. Někdo je založením "jednopartnerský", nebo jak to nazvat. Labutě jsou takové prý taky.

Já myslím, že by člověk neměl podléhat podvědomě tlaku okolí, že si má někoho najít, že musí žít v páru. Nemusí, pokud mu to nevyhovuje nebo nenalezne kompatibilního partnera. Poslouchala bych své pocity, protože nutit se do vztahu může právě způsobit až odpor. Nech to plynout, o nic nejde, děti už máš, sama nejsi a třeba v budoucnu změníš názor, někoho potkáš nebo ne.