psala jsem to z rychlíku. jde o to, že pokud se dlouhodobě v terapii nic nehýbe, je dost pravděpodobné, že dotyčný potřebuje prostě jiný přístup, na tom není nic špatného. proto ve své práci dost sleduju, jestli se děje změna, kvůli které ke mně klient přišel, a pokud ne, tak to spolu probíráme, proč se to neděje. a můžeme klidně dojít k tomu, že dotyčný potřebuje přístup, který já neumím či nenabízím, a přepošlu ho k někomu z kolegů.
bohužel si všímám, že existují terapeuti, ke kterým klient chodí řadu let, nic se v zásadě nemění, terapeut kasíruje peníze a chybí mu sebenáhled v tom směru, že je asi potřeba, aby to s klientem zkusil někdo jiný. žádný terapeut nedokáže pomoci všem.
jinak mě ani nenapadlo, že by měl terapeut klientovi říkat, co má dělat. z mého pohledu by mu ale měl pomáhat k nalezení řešení, nikoliv jen analyzovat příčiny stavu. to sice pomůže klientovi pochopit, proč se mu to děje, ale obvykle ho to moc neposouvá dál.