Ono taky jak kdo, i tehdy. Máma s námi chodila na výlety, někdy i dost dlouhý, ale třeba na kole moc nejezdila, prostě nikdy neměla ráda, když musí řídit rychlejší pohyb (lyžovala taky, ale dost málo) - nikdy neměla řidičák. Cvičit začala chodit až po padesátce, dřív nebyl čas a nejspíš ani druh cvičení, co by jí vyhovoval (rozhodně do toho nepatří aerobik, ten já taky nenávidím).
Nepamatuju se, že by se u nás doma kdy leštilo lino. O drátkování parket vím, to se za 40 let bydlení v tom bytě provozovalo myslím dvakrát. No a na malování chodil malíř, protože vysoký stropy (malovali jsme sami jen koupelnu). Už od doby nastěhování jsme měli etážový topení na plyn, instalovali to tehdy táta se strejdou (strejda se tím živil, takže provedení bylo profesionální, žádná fušeřina).