sezení na posteli je o tom, že část mozku ví, že má vstávat, takže podnikne pokus dostat člověka z postele, ale nedostane se dál než k tomu sedu, protože zbytek má zcela opačný názor a vzpouzí se jakèkoliv aktivitě. Takže tam jeden tupě sedí, dokud uvědomělá část nezvítězí a nedovolí člověku volní ovládání fyzické schránky. Občas je to vítězství dočasné, když nikam nemusím, tak po vypakování rodiny z domu je uvědomělá část opět poražena a tělo se vrací do postele