Jé, přesně v takovémhle bytě (jako je ten plánek) žil se svým otcem můj první ex, alr přesně...

Oni tam teda žili jen dva, oba chlapi, takže v té ložnici měli ložnici pro ně oba (dvě válendy + psací stůl pro něj) a obývák byl normální obývák (jak už jinak v této dispozici) s gaučem na té stěně u dveří z chodby a obývákovou stěnou s televizí na té delší straně. Kuchyňka prťavounká... vestavěné skříně na té chodbě...

Když jsem tam občas přespávala i já, tak jsem spala na tom gauči v obýváku.

Myslím, že takový byt je fakt max. pro 2 osoby, jakákoli osoba navíc už se tam reálně nevejde, proto i uspořádání toho bytu bude pak prostě blbé... Bydlet tam matka s 2 pubertálníma dětma, tak těžko půjde cokoli jiného, než ten pokoj nechat dětem a sama spát v tom obýváku. Už tenkrát jsem nad tím přemýšlela, kam by se naskládali, kdyby s nimi žila i žena (maminka, přítelkyně tatínka...).

Vždycky když vidím takovouhle hrůzu, tak nechápu, proč to ty lidi dobrovolně dělaj - ale já jsem holt vesnicová a baráková a mě by tohle prostě zabilo (jasně - i já jsem roky bydlela na koleji-privátu-startovacím služebním bytu o velikostech 1+kk, ale to jsme holt byli jen bezdětný pár a tak se to dalo... a věděla jsem, že je to jen dočasné.).

Navíc oni ten byt měli na sídlišti v paneláku, čili světlo celou noc, hluk zvenku, hluk uvnitř (výtahové hučení, zvuky stupaček...), příšernost...