Rose, u nás to bylo tak, že my jsme před narozením syna třeba ty vlaky považovali prostě za vlaky, dopravní prostředek...jo, když jsme někde viděli parní, tak jsme se rádi podívali, ale to bylo tak všechno...jenže pak přišel syn a asi od 2 let naprosto ponořený a zapálený do vlaků...no co, tak jsme ho v tom samozřejmě podporovali, co to šlo (to ostatně i v tom výtvarničení a dalších věcech, to mi přijde normální, že když dítě něco baví, tak ho v tom rodiče podpoří) no a nakonec nás syn za ta léta do toho zatáhl taky a stal se z toho koníček celé rodiny...dá se to krásně spojit s různými výlety a turistikou, které zase baví nás s manželem...pravda je, že pokud by dítě bavilo obcházení obchodů s oblečením, nebo něco podobného, tak bych to asi tak snadno nedávala. Akorát jsem měla představu, že bude rád číst a mít rád knížky, jako my s manželem...do takových 6-7 let jsme spolu četli a prohlíželi hodně, knížky miloval...no a pak jako když utne a co se naučil sám číst, tak knížku nevezme dobrovolně do ruky...zkoušela jsem všechno možné, ale už jsem se smířila, že s tím asi nenadělám nic...no, jsou horší věci na světě...a třeba se k tomu ještě někdy v životě dostane...