77krasko, chtějí-li se družit, tak ať se družej. Co je komu do toho. A nechtějí-li se družit, tak ať se třeba vzájemně sežerou. Ono stačí ty legrace při rozvodu, kdy si jeden postaví hlavu, že druhému znepříjemní život. Já jsem jeden z takových lidí. Každá koruna, co jsem kdy na alimentech získala, šla exekučně. Páč exmanžílek se rozhodl, že pracovati netřeba, šly exekuce na majetek. Občas mne předběhla třeba zdravotní pojišťovna, když dřív než já objevili majetek, který exmanžílek dostal v restitucích. Pak mě předběhla jeho sestra, která ukecala babičku, aby všechno darovala jí a exmanžílek laskavě utřel, díky tomu i moje dítě. O soudních řízeních bych mohla napsat knížku. Třeba to, že mi soud do odůvodnění rozsudku, že nedostanu ani floka na alimentech, docela vážně napsal, že "exmanžel nemůže platit výživné na dítě, neb i on má právo na kulturní vyžití, které v jeho případě představuje návštěva restauračního zařízení". To jsem viděla rudě a vytočilo mě to tak, že jsem na soudu řičela jak postřelenej nosorožec, že mě z 1.patra, kde byla soudní síň, muselo být slyšet až na vrátnici, a dodneška se divím, že mě ze soudní budovy nevyvedli v klepetech. Následně jsem posílala stížnost až na ministerstvo. Díky tomu bylo mé soudní podání přiděleno jinému soudci, který by mi do vlastnictví přiklepl snad i Karlštejn, kdybych byla před soudem řekla, že na něj mám právo.
Takže pokud má někdo dojem, že vztah druh-družka mu podobné problémy odstraní, tak aby se třeba nedivil. Holt chceš-li míti problém větší, než je rozvod, tak se klidně druž. Ale pak nechtěj mít stejná práva. Družil ses? Tvůj problém. Pak se ale nediv. Proč chtějí mít druh-družka stejná práva jako manželé? Chceš-li mít stejné právo jako manžel/ka, pak holt vstup do manželství. Punkt.