Asi máš pravdu, přesto mám nějaký vnitřní odpor k představě, že si nechám "vyrobit" dítě na zakázku. Což ta kombinace anonymního dárce spermatu či vajíčka + surrogátní mateřství je.

Když jde o pár, kde jeden je neplodný a někdo jim daruje sperma/vajíčko, OK, budou to mít s překvapeními, ale dobrý. (Rozumíš, díky podobnosti i duševní se rodič daleko snáze vžije do dítěte atd. Ví trochu, co může čekat. Třeba sám zjistí, že on i jeho předci byli impulzivní ADHĎátka, akorát se tomu tak neříkalo. Apod.) Na dítě se těší, matka ho odnosí a porodí.

Bez toho těhotenství je to imho ještě těžší, chybí ten imprinting atd. Už to dítě poškozuje, ale rozumím, že někdo kdo je postižený může mít dítě. Samozřejmě lépe, když ho adoptují, ale to je ještě těžší cesta.

Ale tady jsou 2 zdraví lidé (nebo ne?) a oni chtějí dítě, akorát se jim jaksi z podstaty věci nemůže narodit (jsou-li muži). U žen je to mališko jiné, pokud jsou ochotné přijmout, že na něj nebudou mít "stejné právo", tj. že jedna z nich ho prostě porodí a bude bio matka.

Ale takový ten model, že oba dáme sperma/obě dáme vajíčko, někdo jiný to odnosí, abychom to měli fér (a nebyly ošklivé) a jako nevěděli, čí je (tedy do prvního odběru krve, nebo pohledu na dítě). To už je fakt moc... Ne?