Valkýro, máš pravdu, u mně se to taky s věkem zhoršuje. Víc a víc nesnáším větší společnosti, různé oslavy, nějaké hromadné akce, v mládí mi to tak nepřišlo. Na druhé straně jsem se trochu naučila i ten small talk, na gymplu jsem třeba občas jezdila do školy s jednou spolužačkou že třídy, ona byla taky nemluvna a nikdy jsme kromě ahoj spolu nepromluvily ani slovo. Teď už přece jen dokážu třeba s kolegyněmi zaprist hovor, i když mi to není příjemné a cítím, že je to křečovité. Taky jsem se přestala tolik stydět a bát cizích lidí, třeba prodavaček nebo úřednic. Naučila jsem se telefonovat cizím lidem bez toho, že bych byla na hraně mrtvice, nebo zeptat se cizího člověka na cestu nebo něco podobného. Na druhou stranu jsem se začala cítit nepříjemně v davu lidí, v mládí mi to vůbec nepřišlo.