Monty, tak já jsem INFP. Davy mi vadí, protože mám pocit, že nemůžu dýchat, hodně lidí tlacích se kolem mě, mě dusi. A nesnáším, když někdo překračuje moji bublinu, třeba se ke mně lepí na sedadle v MHD. Ráda si povídám se svými kamarádkami, nejradši tedy ve dvojici, a to jim svěřím i hodně intimní věci. Nesnáším společnost více než tři dalších lidí, cítím se nejistě a nepříjemně, obvykle mlčím a dělá mi problém se soustředit na víc lidí. Jak tady někdo psal o dětech, tak ty přímo nesnáším, nenávidím, jak brebenti, běhají a pořád se vrtí a nejhorší je když řvou, to je pro mě horší zvuk než siréna.
Bohužel mě vyčerpává i delší společnost lidí, které miluju. Třeba si to neuvědomuju když jsem s nimi, ale jakmile odejdou, strašně to na mě padne. Třeba když jsem jezdívala se svými dvěma kamarádkami na prodloužené víkendy, celé pondělí jsem pak v práci byla nepoužitelná, protože jsem byla totálně vyždímana. Někdy jsem si radši v pondělí vzala volno. A nevadí mi být sama. Teď, co jsem v důchodě, se to hodí, už jsem třeba neviděla nikoho tři týdny a jsem v pohodě.