Vážný, já to vidím podobně.
To jsou takové rádoby ušlechtilé fráze, že rodič je ten, kdo se postará, nikoliv ten, kdo dítě zplodil.
Ano, dětem, na něž se patologičtí rodiče vykašlali, to lze takto podat.
Ano, pro takové děti je pravý rodič ten, kdo se jich ujal a vychoval je.
Ale to je zachraňování patologické situace, nikoliv záměr.
Záměrně, cíleně takovou situaci vyvolávat je eticky kontroverzní.
Pro dítě to vždycky je zátěž, s níž se musí vyrovnat.
A myslím, že těch srdceryvných videí, jak dospívající děti hledají své biologické rodiče, po nichž jim zůstala jen zkumavka s číslem, koluje dostatek na to, aby se člověk zamýšlel nad právy těchto dětí, nejen nad právy dospělých.

A zajímalo by mě, kdo zde by se chtěl stát prarodičem dítěte, které jeho potomek zplodil/porodil pro cizí pár.
Já osobně se tedy s takovou představou srovnávám obtížně.
Nemohu si pomoci, ale pokrevní vazby pro mě nejsou bezvýznamné.