Přidat odpověď
rozhozená psychicky není - stav vnikl vlastně plíživě a i za našeho přispění.
Jako miminko velmi špatně jedla, z kojení rovnou přešla na normální jídlo, nikdy nepila UM a trvalo to až do 7 let, kdy nechtěla téměř nic, točilo se pár jídel stále dokola a váhově se držela na posledním percentilu - bedlivě hlídána lékařkou
No a v po 7. narozeninách někdo lusknul a dítě najednou začalo jíst, doslova žrát - i tehdy byla dost vybíravá, ale když jí něco chutnalo začala si najednou přidávat apod. a my, včetně babičky a dědy jsem měli radost, že začala jíst a pobízeli jsme jí, přidání nebyl problém "dej si když ti konečně chutná" apod.
váha během dvou let vylétla skokově až nás doktorka poslala na kontrolu štítné žlázy (to bylo na prohlídce 9 let) no a od té doby se to rok od roku plíživě stále zhoršuje
Předchozí