Knedli, jsem na tom uplne, ale uplne stejne. Nejhorsi to bylo ve skole. Ted uz se z toho vecneho hledani neceho tak nestresuju a asi diky tomu to jde trochu lip. Nicmene mam treba neco v ruce a hledam to po celem dome, nebo zapomenu, kam jsem pred minutou nejakou vec odlozila a tak podobne. Taky zapominam slova, nebo si na ne vzpomenu jen v jinem jazyce a musim pouzit prekladac, abych vedela v tom jazyce, ve kterem potrebuju. A to mam take odmala, neni to brzka demence
, pry je to spojene s dyslexii.