Konzervo, samy se neudělají.
Ale je otázka, jak moc a kdy musí být udělané.
Z mé zkušenosti některé ženy tu zdánlivou nutnost hrotí na úkor pohody.
Viděla jsem to od malička u své maminky, byla pedantsky pečlivá na veškeré domácí práce a bralo jí to veškerý čas a energii.
Nejen, že si nikdy neodpočinula, ale "neměla čas" si nikdy hrát nebo jen tak povídat s dětmi. A my bychom to byli bývali kolikrát více ocenili než čerstvé jídlo o třech chodech, vyleštěnou kuchyňskou linku a vzorně nažehlené límečky.
(A to se tatínek ochotně zapojoval a dělal cokoliv bylo třeba, na tehdejší dobu nadstandardně.)
A takové ženy pozoruji i dneska. Pořád "musí", ale dělají si to zčásti samy.