Jen takový povzdech...
Mám mobil (no, jako asi všichni) víc než 20 let, mnoho let i 2-3 najednou a NIKDY se mi nerozflákal, ani displej, ani nic takového podobného...
Mé dítě má tedy displej rozbitý poprvé, ale má mobil teprve snad 2 roky, přístroj nový od Ježíška, samozřejmě, navíc ho ani do školy nenosí, používá ho jen doma... Má ho v obalu a hle, na displeji pavučina... On samozřejmě neví, jak je to možné...
Ale to je furt - neteř jedna, dcéra kámošky, druhé děti... už jsem viděla (či od rodičů slyšela) tolik povzdechů nad rozbitými mobily dětí...
Co za tím je? Neohrabanost? Nevážení si věci, na kterou si nemuseli vydělat? Nějaký speciální způsob zacházení, který dospělí nepoužívají?
Podotýkám, že mě samozřejmě mobil na zem spadl mnohokrát za ty roky, na všech mám vždycky nějaký obal, ale normálního typu, nic "ultrapevného" a nikdy se mi nerozbil... Proto nechápu, jak s ním musej třísknout (nebo na něj šlápnout nebo co???), že se jim to rozbije...