" tak to fungovalo, ručníky, co dostal můj manžel k Vánocům , které jsme poprvé měli spolu, jsem točila 30 let . Dneska koupím módní šedou, tyrkys , béžovou či jinou na lusknutí prstů, mám jich tak x tolik, ale stejně to jde za 2 roky do hadrů." Jenze tyhle narky lze cist uz v literature z devatenacteho stoleti. O tom, jak dnes se vse rozpada, je to jak ritice, ze matka mela fortelnou vybavu (nejlepsi vybavu meli zrejme jeskynní lide). Mam rucniky kupovane za "kapitalismu" a nic se nerozpada ani nesisuje, nektere mame uz dvacet let. Nekvalitni vyrobky slo koupit/respektive shanet v kazde dobe, pamatuju si ze socialistickeho detstvi velmi hrube rucniky, ktere budou urcite "prijemne, az se operou". Samozrejme se to nestalo nikdy.