V návaznosti na předchozí téma o přežitcích () a na vyjádření Staré husy o tom, že by vlastně internet nepotřebovala, mě napadá, že u spousty záležitostí, které se lehce a rychle vyřídí "přes internet" už si člověk pomalu ani neuvědomí, jak to bylo "v dobách předinternetových" kolikrát komplikované. Např., když jsem si chtěla koupit místenku na autobus (protože se mi nechtělo riskovat stát třeba celou cestu do rodného města trvající cca 2,5 - 3 hodiny), musela jsem se sebrat a jet na autobusové nádraží Florenc, tam vystát frontu a místenku koupit. Stejné to bylo asi s letenkami (nikdy jsem žádnou vlastně nekupovala a to tedy dosud - zařizoval vždy manžel nebo cestovka).
Když jsem studovala VŠ, bylo nutné všechny výběrové předměty a semináře zapsat tak, že člověk po zveřejnění rozvrhu (tj. vyvěšení na nástěnku) oběhal všechny kanceláře jednotlivých kateder a tam se zapsal.
Jak se třeba v dobách "před internetem" vybíralo ubytování, když např. by se mi zachtělo strávit prodloužený víkend např. v Prachaticích a nic jsem tam neznala, to ani nevím (nikdy jsem nejspíš žádné ani neobjednávala) - asi by člověk musel hledat v telefonním seznamu (ale k dispozici měl většinou jen svůj vlastní kraj?) v kolonce hotely, penziony, ubytování??? A vybrat prostě jen podle názvu a adresy? Nebo zajít někam do cestovky, volat do infocentra?
K nákupům "na dálku" existovaly papírové katalogy, to vím. Pak samozřejmě obecně otázka "pošty" a čekání na odpověď na dopis minimálně několik dní (v pracovních věcech by mi to kolikrát vyhovovalo i teď, odeslat dopis a "mít od toho chvíli klid")
Napadá Vás ještě něco dalšího podobného? Nebo i opačné případy, kdy kolikrát bylo asi jednodušší "postaru" řešit věci osobně, než se pokoušet o elektronické připojování prostřednictvím všech možných hesel, požadavků a formulářů?