Kdybych měla říct, jak se to dělalo dřív, řekla bych "úplně normálně" aneb člověk se nedusil nespokojeností, že nemá výdobytky techniky, jelikož o nich neměl tucha.

Technika je příjemná, ale komu se nikdy nestalo, že nebyl odbaven (u pokladny, na poště, kdekoliv) jelikož buď neměli kód nebo jim nešel systém, je trochu mrazivé, že bez techniky si dneska prostě rohlík nekoupíš.

My staré větve se můžeme nechat unést nostalgií, jaké to bylo napínavé, když děvče netušilo, jestli se idolovi líbí, protože ten neměl co lajkovat, ale nepochybuji, že i dnešní "storýčka na instáči" nejedné pubescentce rozbuší srdce nadějí.

Ale mám dojem, že nám bují funkční tupost, v návodech není, jak co opravit, ale že se nemají strkat malé součástky do pusy.

Druhá znepokojivá věc je to, že miliardy dostupných informací neumí už dneska v podstatě nikdo vyhodnotit a pravda je relativnější pojem než kdykoliv v dějinách.