pevalo,
moje dítě v dobách, kdy bylo nerozhodnuté (tj. zhruba začátek druhého stupně) taky konzultovalo svoje váhání s lidmi z oboru. Je teda fakt, že obě varianty byly co do "uživení" tak zhruba nastejno, nebyl v tom nějaký propastný rozdíl. Ale kdyby fakt chtělo na konzervatoř, nebudu mu v tom bránit, stačí mi doma jeden člověk, co je nešťastnej ze svý práce. A v mém okolí je to teď ve věku 40+ zatraceně častý jev, každej druhej by chtěl "přehodit výhybku" a "dělat něco úplně jinýho", ovšem kdo musí živit rodinu a platit hypotéku, ten je v tom kolečku pro hlodavce v podstatě zabetonovanej.