"v mém okolí je to teď ve věku 40+ zatraceně častý jev, každej druhej by chtěl "přehodit výhybku" a "dělat něco úplně jinýho", ovšem kdo musí živit rodinu a platit hypotéku, ten je v tom kolečku pro hlodavce v podstatě zabetonovanej"

Je to tak.
Přesně po té čtyřicítce pomalu nastupuje únava a chuť vystoupit, pokud člověk maká a má závazky od chvíle, kdy vyšel ze školy.
Myslím, že jsme první generace, která se má tak dobře, že o tom může přemýšlet a tu past si uvědomit. Takový paradox.
A mnozí to vidí předem a raději rodinu nezakládají nebo to maximálně odsouvají, aby do toho kolečka nemuseli nastoupit a stihli žít chvíli nezávisle.