Ale chlapec říká, že ho to nebaví. u mladého člověka , když není schopen se zapojit do práce, která ho nebaví, hledáte poruchu a konzultaci s odborníkem. Mně to připadá jako normální postoj, nechce se mi dělat, co mě nebaví, ale nemám nutnost to překousnout, protože někdo mi nějaký ( mnou akceptovatelný ) standard živobytí zajistí. Sama bych to přijala, nemít zvnitřněnou tu povinnost, že si na sebe musím sama vydělat, a taky mít někoho, kdo by mě živil