Přidat odpověď
myslela jsem tím, že když je někdo schopen se přizpůsobit do 18, tak je jistě schopen i potom, pokud nechce vzít práci , která ho silně nebaví, a nemá žádnou , která by ho bavila, a život u rodičů ho uživí ( a změna v přizpůsobení to není , dosud to tak šlo, tak to jde i dál ). Ostatně, sama jsem u rodičů žila i po maturitě - kdy jsem tedy chodila do práce a penězi do společného příspívala. Nebylo lehké sehnat za socíku samostatné bydlení. Přizpůsobení společné domácnosti mi šlo stejně jako předtím, dosaženou osmnáctkou a maturitou nedošlo k něčemu, co by mi v dosavadním přizpůsobení bránilo.
Dnes často za tím osamostatněním ( "nemohu se přizpůsobit " ) je odchod na studia, ale ne faktický zcela nezávislý život.
Předchozí