Rigel, aby bylo jasno, já jsem v základu pacifista (i když mám radost, že jsme ve strukturách NATO) a myslím si, že žádný stát nemá právo ti brát svobodu až do té míry, že narukuješ. Byl to tvrdý iniciační rituál.

Ale ruku v ruce s pracovní poviností se prostě nestávalo, že by někdo v 25 letech byl v poloze "mě to nebaví" a nic nedělal., většinou spíš chlapi měli nějaké to mimino a starost o rodinu.

Takže se zamýšlím, jestli doba tak pokročila, že pětadvacetiletý chlapec bez práce a cíle je jen typ člověka, co bez nějakých starostí okolí může dobře celý život existovat ve svém "dětském" pokoji nebo je to třeba řešit.