Přidat odpověď
Já vlastně úplně nevím, co za tím přesně hledám, ale mám takový pocit, že jsem to měla v minulostí zažít, že by mi to něco dalo, něco utřídilo, upevnilo. Zároveň vím, že v této mojí sitiaci a životní fázi to nechci zažívat a v budoucnosti se to možná stát může a mám z toho strach. Není to nic, o co bych stála teď nebo v budoucnu. Cítím, že je to něco, co jsem měla udělat v minulosti. Ale možná by to vůbec nic nezměnilo. Je to takový dvojaký pocit, na jednu stranu lituju, že jsem to nezažila, na druhou stranu strašně doufám, že to už nezažiju, nebo aspoň co nejmíň, co nejkratší dobu, asi tak nějak. Neumím to líp zformulovat.
Předchozí