Libiku, babička je mou Achillovou patou možná v tom smyslu, že ji mám 100km daleko a potřebovala bych tam ideálně být spíš chvilku, ale třeba 3x týdně. Takhle je každá návštěva otázkou minimálně 3 hodin, spíš 4. Z toho půl tvoří cesta. Není to na odskočení si. Chápu, že každý DD je jiný, nicméně komunitní žití chápu jako neustálý podíl na společném žití, a jisté očekávání družení se. Soudě dle mé babi žádná povinnost družení se není. Podíl využívaných služeb roste, což je dáno věkem, bohužel. Ale upřímně mi přijde dd spíše antikomunitní.