"Zkouším si představit, jak v situaci, kdy na mě naléhá chlap, se kterým se nechci vyspat, jak se pak jdu v klidu svléct a sprchovat. To je naprosto absurdní. V takové situaci bych se nesvlékla a spala oblečená, pokud by už dal pokoj. Pokud bych to vyhodnotila jako riziko, přílišné vnucování, tak bych šla pro kámošku, že tady nebudu a že jdeme pryč."

Mariko, přesně, já bych v té situaci do sprchy nevlezla, tím spíš, že prý nešla zamknout.

Já taky zažila kluka, který, po asi 5 minutách pokecu v jeho pokoji na kolejích, zamknul dveře a začal mít blbé řeči. No a já v ten moment stála u dveří a jedné, co jsem mu řekla bylo - otevři ty dveře nebo začnu křičet. Strašně jsem se bála, taky jsem měla blbý pocit, že možná fakt budu muset začít křičet, ale bylo mi jasné, že když křičet nezačnu, tak to může být jen horší. On ještě chvíli vedl blbé řeči a já opakovala - otevři ty dveře.... až je odemknul a já odešla. Už jsem ho pak ani nezdravila a nechodila tím úsekem chodby, nic.